Obětní chléb (Opferbrot) ve formě kulatého bochníku s hvězdicovitým zdobením se objevuje již ve starokřesťanském a byzantském umění (např. mozaiky v Raveně[5] nebo sgrafito ve Vestině chrámu v Římě)[6] a později ve zvykoslovném velikonočním pečivu: ve Švábsku to byly hvězdicovité housky Mutschel, v Bavorsku a pohraničních Čechách Sternsemmel (housky hvězdičky), Alsasku Wästle, ve Francii brioška,[7] ve Württembersku Laugeneck, Ulmu Kaisersemmel, Magdeburgu Kaiserbrot, Štětíně Rosensemmel.[8][9]

Počátek výroby císařské housky či žemle (Kaisersemmel) ve Vídni je zahalen tajemstvím. Zrovna tak se k jejímu názvu traduje několik pověstí. První se pojí s císařem Friedrichem III., který měl v roce 1487 v Norimberku obdarovat děti pečivem se svým vyobrazením (1000 blätzlein bachen lasen, und gab jedem Kindt eins, darauff stund des Keysers bildt). A jelikož vyrážení císařského portrétu do pečiva bylo náročné, začali někteří pekaři vyrábět za pomoci několika cípů těsta pečivo napodobující vladařskou korunu. Faktem je, že než si našla císařská houska cestu do Vídně, uběhla dlouhá doba - ještě na začátku 17. století se kulatá houska z pšeničné mouky ve Vídni nepekla.

Cisárska žemľa tiež cisárska žemľa , hviezdička či hviezda [ alebo kaiserka (nemecky Kaisersemmel tiež Kaiserweck(en) , Kaiserbrötchen alebo Sternsemmel ) je tradičné rakúske biele, chrumkavé a hviezdicovito narezané. Rovnako ako u iného rakúskeho bieleho pečiva je minimálna váha cisárskej žemle 46 gramov. V Rakúsku sa vyrába aj vo väčších variantoch do maximálnej váhy 80 gramov. Pre oslavy a párty je možné v Rakúsku zakúpiť jej menšie prevedenie (Jourgebäck). Na rozdiel od tradičnej ručne vyrábanej Wiener Kaisersemmel (Viedenské cisárske žemle) je možné bežnú cisársku žemľu vyrábať strojovo, za prímesi ražnej múky a hviezdičku do cesta vyraziť. Naopak hviezdička na povrchu ručne vyrábanej Viedenskej cisárskej žemle vzniká poschodovým prekladaním cesta.